Určování a popírání rodičovství je v České republice upraveno občanským zákoníkem. Právní úprava ale i praxe se soustředí hlavně na určování a popírání otcovství.

U určování mateřství by situace měla být jasná – matkou dítěte je žena, která dítě porodila. Úřad zná i případy sporů o mateřství, tyto jsou ovšem ojedinělé a specifické, proto doporučujeme v této situaci vždy kontaktovat přímo pracovníka úřadu. 

U otcovství se pochybnosti o správnosti jeho určení objevují mnohem hojněji. 

Určování nebo popírání otcovství je samo o sobě velmi citlivé téma. Když se k tomu přidá ještě mezinárodní prvek, tedy jeden z rodičů či domnělých rodičů žije v zahraničí, případně má jinou státní příslušnost, věc se může zkomplikovat. Je totiž nutné vzít do úvahy odlišné právní úpravy států, vzdálenost mezi rodiči a soudem a tedy (ne)možnost využití donucovacích prostředků ke spolupráci a další. 

Určování otcovství podle českého práva

Určování otcovství je v České republice založeno na tzv. domněnkách otcovství. 

První domněnka otcovství se vztahuje na situace, kdy jsou rodiče dítěte manželé – otcem dítěte je určen manžel matky a ten je také zapsán v rodném listě dítěte. První domněnka se vztahuje i na situace, kdy se dítě narodí do 300 dní od zániku manželství. Pokud se však matka během dané doby znovu provdá, za otce se považuje nový manžel.  

V případě, že se manželé rozvádějí a dítě se narodí v době mezi zahájením řízení o rozvod a do 300 dní po zániku manželství a manžel, případně již bývalý manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, přičemž jiný muž prohlásí, že on je otcem dítěte, považuje se za otce tento muž. Matka dítěte se k těmto prohlášením musí připojit. Prohlášení je možné učinit v řízení před soudem, před matrikou, anebo na zastupitelském úřadu České republiky, a to do jednoho roku od narození dítěte. Aby mohlo být otcovství takto určeno, je však třeba, aby bylo manželství rozvedeno.

Pokud rodiče dítěte nejsou manželé, pak je nutné otcovství k dítěti určit jinak (partner matky se do rodného listu dítěte automaticky nezapisuje). V případě, kdy matka a muž souhlasně prohlásí otcovství k dítěti, hovoří se o druhé domněnce otcovství. Toto prohlášení je možné učinit před matrikou, nebo před soudem, případně také na zastupitelském úřadu České republiky, což může být užitečné v případech, kdy rodiče nežijí ve stejné zemi. 

Jestliže se otcovství neurčí jedním z výše uvedených způsobů, nezbývá než se obrátit na soud, aby tento určil otcovství svým rozhodnutím. V takovém případě se jedná o třetí domněnku otcovství a za otce se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v době rozhodné pro početí dítěte. Návrh na soud může v tomto případě podat matka, dítě nebo muž, který se považuje za otce dítěte. 

Popírání otcovství podle českého práva

Jednou určené otcovství je při splnění zákonných podmínek možné popřít. Systém popírání otcovství je v České republice založen na existenci tzv. popěrných lhůt a striktním vymezení osob, které mohou podat k soudu návrh na popření otcovství.

Otcovství může podle zákona popírat:

• matka
• právní otec (muž zapsaný v rodném listě dítěte – matrikový otec)

V tomto lze spatřovat v mnoha případech problém, jelikož např. muž, který o sobě tvrdí, že je otcem dítěte (ale dítě má již jako otce v rodném listě zapsaného jiného muže), nemá prakticky žádné prostředky ochrany, nemá možnost podat návrh na popření otcovství matrikového otce a následně tedy ani určení svého otcovství. To samé platí také pro samotné dítě, jež podle zákona nemá možnost podat návrh na popření otcovství. 

Popěrná lhůta otcovství určeného na základě první domněnky:

• matka dítěte do 6 měsíců od narození dítěte
• manžel matky (matrikový otec) do 6 měsíců od okamžiku, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících pochybnost o tom, že je otcem dítěte (subjektivní lhůta), nejpozději však do 6 let od narození dítěte (objektivní lhůta)

Popěrná lhůta otcovství určeného na základě druhé domněnky:

• oba rodiče do 6 měsíců ode dne určení otcovství (ode dne souhlasného prohlášení), pokud nedošlo k souhlasnému prohlášení před narozením dítěte, lhůta neskončí dříve než 6 měsíců od jeho narození

Za výjimečných okolností, pokud to vyžaduje zájem dítěte a veřejný pořádek, je možné popřít otcovství i po uplynutí uvedených lhůt. K tomu je ale zapotřebí rozhodnutí soudu, který zmeškaní popěrné lhůty prominul.

Jestliže bylo otcovství určeno rozhodnutím soudu (třetí domněnka otcovství), pak takto určené otcovství již popřít nelze.