Náhradní rodinná péče v mezinárodním kontextu

Některé děti nemají možnost vyrůstat v péči svých rodičů, kteří se o ně buď nemohou, nebo nechtějí osobně starat. Pro tyto děti je zajišťováno jiné vhodné řešení nejčastěji v rámci jedné z forem náhradní rodinné péče nebo v rámci osvojení (více zde).

Jsou známy situace, kdy se dítě ocitlo bez péče rodičů v České republice, ale osoba potenciálního pečovatele např. prarodiče, tety, strýcové, zletilí sourozenci, žila v cizině.

Tyto případy zpravidla řeší český soud, avšak dochází ke komplikaci, protože podle českého práva musí mít osoba pěstouna či pečovatele bydliště na území České republiky (musí zde fakticky pobývat, nikoliv být pouze přihlášena k trvalému pobytu). Na základě uvedeného by tedy, striktně řečeno, nemohlo být dítě svěřeno do pěstounské péče či péče jiné osoby do zahraničí.

S ohledem na respektování zájmu dítěte a Úmluvy o právech dítěte však za určitých okolností existují možnosti, jak dítě do péče pěstouna či pečovatele žijícího v zahraničí svěřit. Nicméně je třeba danou věc konzultovat se soudem, protože o připuštění případných možností bude rozhodovat soud. 

V případě poručenství je situace jiná. Zákon nevyžaduje, aby osoba poručníka měla bydliště v České republice. Nicméně k tomu, aby mohl být soudem jmenován poručník, je třeba, aby byli rodiče soudem zbaveni rodičovské odpovědnosti nebo byl její výkon soudem pozastaven. Podmínky, kdy je možné rodiče zbavit rodičovské odpovědnosti, případně pozastavit její výkon, stanovuje občanský zákoník.

Úřad upozorňuje, že tato problematika je poměrně komplikovaná. Vždy záleží na zemi, kam by dítě mělo být svěřeno, podle čehož je také nezbytné zvolit právní předpis, dle kterého ve věci postupovat. Tento může upravovat pravomoc soudu, který by měl ve věci rozhodovat, rozhodné právo, které má být použito, případně další podmínky. S ohledem na uvedené doporučujeme vždy konzultovat váš případ s pracovníkem úřadu, který má danou zemi na starosti.

Důležité také je, že svěřit dítě do péče osoby žijící v zahraničí, je možné až po tzv. konzultačním procesu (souhlasu) ze strany státu, kam má být dítě svěřeno.

Může nastat i opačná situace, kdy se dítě nachází v cizině, kde se o něj rodiče nemohou starat a potenciální pečovatelé jsou v České republice. V takových případech zpravidla rozhoduje zahraniční soud a je třeba aktivní přístup potenciálních pečovatelů jako účastníků řízení. Úřad není účastníkem řízení a nemá možnost, jak se do řízení vedeného v zahraničí zapojit. Úřad může pouze spolupracovat s příslušnými orgány v zahraničí, poskytovat poradenství budoucím pečovatelům ohledně možného postupu svěření dítěte do jejich péče, zajišťovat ve spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) šetření v rodině potenciálních pečovatelů a udělit za Českou republiku souhlas s umístěním dítěte v České republice.

Odcestování pěstouna s dítětem do zahraničí

Často nastávají situace, kdy dítě bylo svěřeno do pěstounské péče v České republice, ale po nějaké době se pěstoun rozhodne s dítětem přestěhovat do ciziny. Jelikož příslušné orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) v České republice jsou povinny pravidelně pěstounskou péči sledovat, často se obracejí na úřad s dotazem, jak tyto situace řešit.

Upozorňujeme, že změna bydliště dítěte patří do podstatných záležitostí, o kterých pěstouni nemohou sami rozhodovat. Musí mít k tomu souhlas rodičů, případně soudu. Přestěhováním se do ciziny pěstoun nemůže naplnit např. zákonnou podmínku, podle které má udržovat a rozvíjet vztah mezi dítětem a rodičem (pokud je rodič v České republice).

O přestěhování pěstounů s dítětem do ciziny by měl být orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) vyrozuměn úřad práce, aby posoudil nárok na vyplácení dávek s ohledem na absenci bydliště pěstouna v České republice. 

Jakmile dojde k přemístění dítěte do cizího státu v souladu s právem, je nezbytné si uvědomit, že český stát nad dítětem již nemá pravomoc, a tedy ani orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) nemá možnost provádět pravidelnou kontrolu výkonu pěstounské péče. Tuto nemůže zajišťovat ani úřad. 

Úřad může pouze informovat příslušný orgán v zahraničí, o tom, že se na jeho území pěstoun s dítětem přemístil a také může požádat o provedení sociálního šetření, avšak bez garance výsledku. Zahraniční orgán žádost může odmítnout, a zpravidla tak činí. Pravomoc nad dítětem totiž přebírá stát, kam bylo dítě v souladu s právem přemístěno.

V případech, kdy se pěstouni s dítětem přestěhují bez potřebných souhlasů, dochází k protiprávnímu přemístění, které s sebou může nést různé následky. Pro více informací kontaktujte pracovníka úřadu.