V případech, kdy je soudní řízení o svěření dítěte do náhradní rodinné péče vedeno v České republice a kde se vyskytuje relevantní mezinárodní prvek, úřad zpravidla bývá jmenován opatrovníkem dítěte (jeho zástupcem). Důvodem je skutečnost, že dítě je plnohodnotným účastníkem řízení, ale samo nemůže v řízení jednat a ani jej pro možný střet zájmů nemůže zastupovat rodič. Soud proto dítěti jmenuje zástupce (kolizního opatrovníka). 

Co je zejména úkolem opatrovníka? 

• procesně zastupovat dítě (podávat návrhy, odvolání, vyjadřovat se k úkonům rodičů/potenciálních pečovatelů)
• prezentovat přání a názory dítěte
• hájit zájem dítěte v řízení (nemusí být shodný se zájmy rodičů/potenciálních pečovatelů a v některých případech ani s vysloveným přáním dítěte)

Jak pracuje náš úřad jako opatrovník?

Zpravidla se snažíme (samostatně nebo ve spolupráci s místním orgánem sociálně-právní ochrany dětí – OSPOD):

• spolupracovat s oběma rodiči/potenciálními pečovateli a zjišťovat jejich stanoviska (osobní setkání, on-line rozhovory, písemná vyjádření)
• spolupracovat s dítětem (je-li to vhodné a možné), vhodně informovat dítě o soudním řízení
• zjišťovat situaci u dítěte doma 
• vysvětlovat možné dopady rozsudku v jiném státě 

Řízení o náhradní rodinné péči vedené v zahraničí

Pokud se dítě nachází v cizině a potenciální pečovatelé v České republice, soudní řízení bývá vedeno v cizině a je třeba aktivní přístup potenciálních pečovatelů jako účastníků řízení. 

Úřad není účastníkem řízení a nemá možnost, jak se do řízení vedeného v zahraničí zapojit. Úřad může pouze spolupracovat s příslušnými orgány v zahraničí, poskytovat poradenství budoucím pečovatelům ohledně možného postupu svěření dítěte do jejich péče, zajišťovat ve spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) šetření v rodině potenciálních pečovatelů a udělit za Českou republiku souhlas s umístěním dítěte v České republice.